Skip to content

Americká tloušťka

Říjen 1, 2012

Přetrvávající dojem v české kotlině je, že Amíci jsou buď velmi hubení (to pokud sledujete moc amerických filmů), nebo velmi tlustí (to pokud při návštěvě USA máte na seznamu příliš mnoho McDonaldů). Můj první dojem z procházky po místním obchodním centru zjevně potvrzoval druhou verzi – po pravě řečeno, skladba nakupujících byla taková, že Žižkovák velmi vážně přemýšlel o tom, že si sbalí kufry, nasedne na první letadlo a poletí zas rychle zpátky. Později usoudil, že skladba tohoto nahodilého vzorku byla dosti ovlivněna denní hodinou (první návštěvy obchoďáku se odehrávaly během dne, kdy tam, zdá se, chodí sociálně slabší vrstvy) a večer se dá narazit i na poněkud evropštěji vypadající Kaliforňany. Občas.

Jelikož se ale ze Žižkováka stal dočasně taky Amík, přišel na řadu problém druhý, také vcelku očekávaný. Devět z deseti přátel ze Žižkova i odjinud Žižkovákovi předpovídalo, že se zanedlouho zařadí po bok slavných i méně slavných amerických tlouštíků a bude muset na cestu zpátky mít ne jednu, ale hned dvě sousedící letenky. A zpočátku vše nasvědčovalo tomu, že budou mít pravdu.

Tedy, ne že by se Žižkovák stravoval výhradně v McDonaldu. Žižkovák za dosavadní dobu svého pobytu do této vyhlášené frančízy ani nepáchl, a když jsem s ním naposled mluvil, neměl v plánu na tom něco měnit. Totéž se sice nedá říct o Burger Kingu nebo vyhlášeném In Out Burger (s ještě vyhlášenějším „tajným“  menu), ale i tak šlo o velmi ojedinělé incidenty. Naopak, stravovací návyky Žižkováka se změnily natolik, až se za to stydí. Místo svíčkové se šesti si k obědu dává podezřele vypadající věci jako vietnamskou polévku Pho, sashimi, nebo, jaká to hrůza, brokolici s veganským hovězím – a kdo přijde na to, co je veganské hovězí a jak se dělá veganský cheescake, dostane bonusový bod.  (Ovšem kdo Žižkovákovi dodá svíčkovou se šesti, dostane jich 100.)

Ale americké porce jsou americké porce, a to platí i v těchto podnicích (ano, existují i tlustí vegani). A tak Žižkovák hledal sportovní vyžití. Spiningové lekce se mu najít nepodařilo. Kolo si pořád nekoupil, páč neví, kdy by na něm jezdil. A ten jeden výlet týdně to úplně nevytrhne. Jinými slovy, nedostatek sportovního vyžití začal vypadat přesně tak, jak všichni zlí jazykové tvrdili. Žižkovák přemýšlel o nových džínech. S širším pasem.

Naštěstí ale má kamarády. A když jedna jeho kámoška prohlásila, že by „chtěla bych začít chodit na lezení na stěnu“, s radostí se přidal, aby vzápětí zjistil, že pokud někdy lézt uměl, už to dávno zapomněl. Ale lezení párkrát týdně mělo za následek minimálně zastavení se zvětšujícího objemu Žižkovákova. Zbytek byla otázka motivace: „Chtěla bych zhubnout, takže se potřebuju s někým vsadit, že shodím pět liber,“ prohlásila po čase stejná kámoška. „To já taky, a o co? „O 200 dolarů.“ „Ok, souhlas.“

Pak si teprve Žižkovák uvědomil, co vlastně slíbil, ale – sázka je sázka. A tak došlo na nesmysly jako počítání kalorii, zrušení večeří, běhání na pásu, a dokonce 30 dnů úplně bez alkoholu, což po pravdě řečeno už prý opakovat nechce. To by se ani nemohl honosit označením Žižkovák…

Momentálně ve třetí iteraci této sázky je nyní Žižkovák asi o 15 liber lehčí než v červnu, což znamená lehčí, než kdy byl v Čechách v posledních 20 letech, a zvesela prohlašuje, že je akorát důležité najít tu správnou motivaci, a pak může i Amík vypadat přijatelně. Což ovšem, jak měl přiležitost analyzovat minulý týden na posledním českém setkání, nic nemění na tom, že Češi, a zejména Češky, se pořád tak nějak dají rozeznat v průměrné americké hospodě i docela na dálku. Kromě toho z vizuálního hlediska taková procházka po centru Prahy nabízí neskonale větší vyžití než procházka po centru San Jose. A tak se Žižkovák už těší do Prahy…

No comments yet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *